Domašov u Brna - astronomické pojmy




Souřadnice umístění stanice:


 Zeměpisná šířka:  N 49° 14' 38"   |   Zeměpisná délka:  E 16° 20' 41"   |   Nadmořská výška:  462 m 



Stránka zobrazuje základní astronomická data vztahující se k dnešnímu dni a k poloze meteorologické stanice, pro jiná místa pozorování se časové údaje mohou mírně lišit. Odchylka časů v rámci České republiky může být i více než deset minut. Dále zde najdete vysvětlení základních pojmů z astronomie (východ a západ Slunce a Měsíce, svítání, soumrak apod.). Ve spodní části pak najdete mapu, která zobrazuje kam na zemi právě svítí slunce.





Slunce

  • solární svítání a soumrak
  • občanské svítání a soumrak
  • astronomické svítání a soumrak
  • délka dne
  • délka denního světla
  • poledne a půlnoc

Všechny tyto časové údaje se mění v závislosti na zeměpisné délce a šířce pozorovatele a také roční době, proto je nezbytné mít např. v programu Cumulus správně nastavené zeměpisné souřadnice místa pozorování. Nyní k jednotlivým pojmům:

Solární svítání a solární soumrak je čas, ve kterém Slunce dosáhne horizontu bez vlivu atmosférické refrakce. Jedná se tedy o čas východu a západu Slunce. Časový úsek mezi těmito dvěma časy je potom nazýván délka dne, resp. délka noci.
Občanské svítání a občanský soumrak je čas, kdy je ještě dostatek světla pro objekty, abychom je odlišili bez pomoci dalšího světelného zdroje. Je to okamžik, kdy Slunce je právě 6 stupňů pod obzorem. Časové období mezi občanským svítáním a východem Slunce se nazývá svítání nebo rozbřesk, podobně je také definován soumrak. Časový úsek mezi občanským svítáním a občanským soumrakem se nazývá délka denního světla. Laicky vyjádřeno je to období, kdy lze rozlišit barvu volně zavěšené barevné nitě. Schématicky je to znázorněno na následujícím obrázku.


Astronomické svítání a astronomický soumrak je okamžik, kdy Slunce je 18 stupňů pod obzorem. Období mezi astronomickým soumrakem a svítáním se nazývá astronomická noc. Je to období, kdy ztmavne obloha a jsou prostým okem pozorovatelné hvězdy až do 5. magnitudy.
Sluneční poledne popisuje okamžik, kdy Slunce prochází místním poledníkem v hvězdném čase. Je to okamžik, kdy Slunce dosahuje své nejvyšší výšky na obloze. Okamžik, kdy sluneční poledne nastane, závisí na zeměpisné délce a datu. Opakem poledne je půlnoc.
Všechny fáze svítání a soumraku jsou nejkratší u rovníku, kde Slunce v době rovnodennosti vychází a zapadá v pravém úhlu k obzoru a v průběhu roku se jeho délka téměř nemění. S rostoucí zeměpisnou šířkou se trvání svítání a soumraku prodlužují a zároveň se k sobě přibližuje konec večerního soumraku a začátek ranního svítání. Od určité zeměpisné šířky dochází po část roku k jejich splynutí. V zeměpisných šířkách mírného pásu (např. Česká republika) je nejkratší soumrak či svítání začátkem března a v první polovině října (cca 55 minut) a nejdelší před a po letním slunovratu (cca 3 hodiny 55 minut), kdy soumrak trvá celou noc a pravá astronomická noc nenastává. V polárních oblastech může trvat soumrak několik týdnů i déle.
Poznámka: Podobným způsobem jsou také definovány pojmy nautické svítání a nautický soumrak jako okamžik, kdy Slunce je 12 stupňů pod obzorem.



Měsíc

  • východ a západ Měsíce
  • fáze Měsíce
  • viditelná část Měsíce
  • stáří Měsíce

Obdobně jako v případě Slunce i pro Měsíc platí, že všechny časové údaje se mění v závislosti na zeměpisné délce a šířce pozorovatele a roční době. Nyní k jednotlivým pojmům:

Východ a západ Měsíce je čas, ve kterém Měsíc dosáhne horizontu bez vlivu atmosférické refrakce. Měsíc vykoná kompletní oběh kolem Země jednou za 29,53 dne a to je i doba, která uplyne do dosažení téže fáze vzhledem k Zemi. Proto každý den vychází i zapadá Měsíc o něco později než předchozí den. Z tohoto důvodu může nastat stav, kdy Měsíc v aktuálním dni buď nevyjde, neboť vyšel před půlnocí předchozího dne, nebo nezapadá.
Základní fáze Měsíce se nazývají nov (nový Měsíc), první čtvrť, úplněk a poslední čtvrť. Používány jsou i další - dorůstající srpek, dorůstající Měsíc, couvající Měsíc a couvající srpek.
Viditelná část Měsíce je dána vzájemným okamžitým postavením Slunce, Země a Měsíce. Vyjadřuje (v %) jaká část viditelného povrchu Měsíce je osvětlena Sluncem.
Stáří Měsíce vyjadřuje, jaká doba uplynula od okamžiku, kdy nastal naposledy Nov.


Zdroj: pocasi.ok5aw.cz




Osvětlená část Země (Mercatorova projekce) v čase 17:35:02 hod. dne 24.9.2017 




Zdroj: Fourmilab Switzerland



© Autor a grafická úprava stránky: Michal Hrbek